KAZUISTIKA

Představte si situaci, kdy se majitel společně s bezpečnostním technikem rozhodl zařadit profesi montážního dělníka do 2. kategorie prací. V rámci kategorizace prací si vše obhájili. Díky tomu se firmě zdánlivě vyhnuly výdaje s obsáhlejší periodickou prohlídkou u závodního lékaře.

Po několika letech se situace změnila – u dvou zaměstnanců začalo docházet ke zhoršování zdravotního stavu. Dlouhodobé bolesti horních končetin, snížená citlivost a omezená hybnost je přivedly k praktickému lékaři. Ten na základě vyšetření vyslovil podezření na nemoc z povolání a případ nahlásil příslušným orgánům.

Následovalo šetření pracovních podmínek, které prováděla krajská hygienická stanice ve spolupráci s laboratoří fyziologie práce Zdravotního ústavu. V rámci šetření nemoci z povolání došlo na autorizované měření lokální svalové zátěže (horní končetiny), které odhalilo překročení hygienických limitů. Výsledek? Práce, která byla dlouhodobě vykonávána, spadala do 3. kategorie – tedy mezi rizikové práce. Na základě zdravotní dokumentace a diagnostiky byla nemoc z povolání v obou případech oficiálně uznána.

Následně byla firma nucena doplnit potřebná měření, upravila kategorizaci, aktualizovala dokumentaci. Náklady? Kromě výdajů za autorizované měření musela firma doplatit náhrady mzdy, bolestné a odstupné – v součtu výrazně víc, než kolik by stála poctivě nastavená prevence.

Kvalitní prevence a správná kategorizace chrání nejen zdraví zaměstnanců, ale i samotného zaměstnavatele – legislativně, ekonomicky i reputačně. 

Ukážeme vám, že prevence není jen slovo

A jak může vypadat prevence v akci?

1, Téměř 40 % dotázaných pracovníků ve výzkumu Barometru uvádí, že vnímají negativní vliv práce na psychické zdraví, např. ve formě stresu a napětí. 

2, Studie hodnotila účinnost ergonomických zásahů na pracovní bolesti pohybového aparátu. Ergonomické zásahy snížily riziko bolesti oproti kontrolním skupinám o 20,8 %. U bolesti zad došlo ke snížení výskytu bolesti o 47 %.

3, Další studie u kancelářských pracovníků po absolvování cvičebního programu (6 měsíců), zahrnovala tyto výsledky: snížení intenzity bolesti o 43 - 63 %, absence v důsledku bolesti snížena o 84,6 %.

4, Dánská Studie sledovala vliv mikro-cvičení (krátká cvičení během pracovního dne) u více než 70 000 pracujících osob v Dánsku. Ukázalo se, že pravidelné mikro-cvičení během pracovní doby snižuje riziko dlouhodobé pracovní neschopnosti o 14 %. Tento pozitivní efekt byl nezávislý na věku, pohlaví nebo vzdělání a podle odhadů by až 12,8 % případů neschopnosti mohlo být prevencí tohoto typu předejito.

5, Longitudinální studie provedená u montážních pracovníků, která sledovala ergonomické intervence zjistila, že intervence vedla k významnému snížení ergonomické zátěže a ke snížení výskytu muskuloskeletálních potíží z 53 % na 37 % během 12 měsíců. Zároveň klesla intenzita, délka i frekvence bolestí ve všech sledovaných tělesných oblastech. Výsledky potvrzují, že cílené ergonomické úpravy a školení mohou účinně zlepšit zdraví zaměstnanců a přispět k prevenci nemocí z povolání. 

Čeho společně můžeme dosáhnout:

• firmy průměrně dosahují snížení nemocnosti o 10 %
  
• výskyt nemocí z povolání po intervenci klesl o 39 %
  
• firemní fyzioterapeutické programy snižují výskyt nemocí z povolání až o 80 %
  
• zdravotní intervence zlepšují kondici a bylo zaznamenáno snížení svalové únavy o 30 %
  
• počet pracovních chyb byl snížen o 10-30 %
  
• firmy, které pečují o zdraví zaměstnanců zaznamenávají nižší fluktuaci a rostou 2-3x rychleji
  
• každá investovaná koruna do prevence ušetří 5-10 kč za nemocnost, úrazy, začlenění nového pracovníka (ROI 1:5 až 1:10)